Tato povolená odchylka a způsob, jak se k ní dostat, je dána programátorem. A jsme opět u člověka – model umělé inteligence umí být jen tak dobrý, jako ten, kdo jej stvořil. Budou tam jeho nedostatky, jeho pohled na svět a jeho zkušenosti, jak danou úlohu vyřešit co nejlépe. Ale stejně jako se nepeče chleba podle jednoho jediného receptu, tak i přístupy k tvorbě modelů AI bývají hodně odlišné. Byť něco jako mouka a voda, tedy databáze a algoritmus se bude používat téměř vždy.
Vytvořit opravdu kvalitní ztrátovou funkci je skutečná věda. A úplně nakonec musí někdo stejně říct, že absolutní pravda neexistuje a cokoliv v rozmezí 18 – 22 deka je v pořádku.
Proč AI odpovídá pokaždé trochu jinak
Právě proto nám stejný model AI umí odpovědět na stejnou otázku pokaždé lehce jinak. I když bude postupovat podle stejného algoritmu (myšlenkového postupu), vezme ale nějakou informaci (kolečko salámu) dříve nebo později a místo původních 21 deka má najednou 19. Je to v normě? Ano. Pouštím jako správné řešení.
A to, že jsou programově „nuceny" dosáhnout co možná nejlepšího výsledku může někdy vést k tomu, že se chovají například jako lidský podvodník. Ten chce dosáhnout také co nejlepšího možného výsledku a jde i za hranice dané slušným chováním nebo zákonem. Stejně tak i algoritmus AI se umí chovat velice „nelidsky". Obětuje cokoliv, aby jeho ztrátová funkce dosáhla co nejlepšího možného výsledku.